Logopedie je podle slovenského logopeda a vedoucího katedry logopedie Pedagogické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Vichtora Lechty vědou zkoumající narušenou komunikační schopnost z hlediska jejích příčin, projevů, následků, možností diagnostiky, terapie i prevence. A především disciplínou, která pomáhá vady řeči napravit. O tom, proč někdo vadami řeči trpí, v čem tyto poruchy znepříjemňují život, jak je lze odstranit a proč je zásadní vyhledat odbornou pomoc jsme si povídali s logopedkou Zuzanou Kolátorovou.
Jaké jsou nejčastější poruchy a vady řeči dětí?
Nejčastější vadou či poruchou je tzv. dyslalie – nesprávná výslovnost jedné nebo více hlásek, jejichž odchylka od správné výslovnosti přetrvává klidně až do školního období. Příčinou může být dědičnost a vrozené dispozice, například smyslové postižení, postižení centrální nervové soustavy apod. Může to ale být i patologie mluvících orgánů, například dýchání, artikulace, skus, tvar zubů, pohyblivost jazyka, čelisti, podjazyková uzdička, rezonance dutin aj. Důležité jsou také vlivy prostředí, tedy nesprávný mluvní vzor, nedostatek stimulace k mluvení, nesprávná fixace výslovnosti, nesprávné návyky jako je dlouhodobé užívání dudlíku, nesprávný bilingvizmus, aj. No a nakonec to může být postižení senzorické, mentální či jiné.
Jak rodiče poznají, že dítě má opožděný vývoj řeči? V kolika letech by měli zpozornět?
Opožděný vývoj řeči je nejčastěji diagnostikovanou vadou. Mluvená řeč se vyvíjí podstatně později než obvykle ve vztahu k fyziologickému věku a předpokládaným časovým stadiím řeči, ale v dalším průběhu se vyrovná obvyklému průměru. Není proto třeba se stresovat nedostatkem, ale sledovat postupný vývoj. Kolem čtvrtého roku věku dítěte by již mělo dítě mluvit, tvořit věty a užívat přiměřeně gramatiku, artikulační vývoj by měl odpovídat časovému stadiu řeči.
Měli by to rozeznat a upozornit ve školce?
V mateřské škole jsou učitelky schopny rozlišit vadnou řeč v daném věku a měly by doporučit včasnou individuální péči či návštěvu logopeda. Nemohou samy dělat nápravu vadných hlásek, ale mohou preventivně pracovat s dětmi společně, případně pod dohledem logopedické asistentky i individuálně. Záleží na úrovni vzdělání učitelky v logopedické prevenci, která není povinná.
Pokud mají děti školce logopedii, bude to stačit?
Mateřská škola nemůže nahradit pravidelný nácvik správné výslovnosti vadných hlásek. Rodič by měl s dítětem pravidelně denně procvičovat potřebné podle návodu logopeda nebo logopedické asistentky, a to minimálně jedenkrát denně.
Jak často se k logopedovi chodí?
Logoped sám určí návštěvy podle potřeby dítěte, stanoví také dobu trvání docházky podle individuální potřeby dítěte.
Dítě by mělo mít se vstupem do ZŠ upravenou správnou výslovnost, během první třídy lze ještě dokončit správnou výslovnost problematické hlásky. Pokud při vadné výslovnosti dítě nenavštívilo logopeda, je vhodné začít kdykoliv. V dospělém věku není čas, vůle ani chuť vadnou výslovnost napravovat a omezuje jedince v některých povoláních.
Je potřeba cvičit před zrcadlem?
Doporučuji nácvik zpočátku i před zrcadlem, aby si dítě uvědomilo, kde dělá např. chybu a odezíralo očima, ne pouze procvičovat z vysvětlení rodiče nebo logopeda.
Může správný nácvik řeči zkomplikovat například vypadávání mléčných zoubků?
Ztráta chrupu v předškolním věku může někdy ovlivnit správnou artikulaci, ale není to podmínkou. Pokud dítě užívá hlásky na správném zafixovaném místě, po nárůstu chrupu zanikají případné odchylky.
Mohou vady řeči s věkem vymizet nebo bez správné péče ne?
Zafixované vady samy věkem nezmizí.
V čem všem mohou vady řeči ovlivnit život dětí?
Vada výslovnosti většinou může ovlivnit život dítěte, záleží na způsobu výslovnosti a pozornosti na vadu. Někteří rodiče, protože dětem rozumí, nemají potřebu jednoduchou vadu řešit. Problém může nastat ve škole např. při diktátu, kdy dítě sluchem nerozliší hlásku a může dělat chyby, nebo při čtení. Někdy dochází k posměchu ostatních dětí vůči jedinci, dítě to stresuje.
Pokud rodič, jehož dítě dochází na logopedii, spolupracuje s učitelem, většinou dochází k pochopení učitele a dítě by nemělo být danou hláskou / výslovností přetěžováno a stresováno.
Lze vysledovat nějakou souvislost vad řeči s jinými diagnózami jako je ADHD, dyslexie, dysgrafie, dysortografie…?
Protože správná výslovnost souvisí s jemnou motorikou jazyka, může oslabená motorika těla souviset i s grafomotorikou. Není to však pravidlem. Správný fyziologický vývoj dítěte zabezpečí správný rozvoj mluvidel, motoriky ruky, zrakového a sluchového rozlišování, aj.
Skvělé hračky, které využívají právě logopedové při své práci, jsou například duhové kamínky, smyslové půlkruhy barevné, constellation ball.
Diagnózy ADHD, dyslexie a další “DYS” mohou vadnou výslovnost provázet, není to však podmínkou.
Také pro děti s těmito diagnózami máme speciálně navržené hračky a pomůcky, koukněte se do naší kategorie Hračky a pomůcky pro děti se speciálními potřebami. Některé z našich smyslových barevných válců či kaskád, smyslové tajemné míče či produkty pro tzv. Snoezelen tyto děti uvolní, navozují a podporují důvěru a blízký otevřený vztah s rodiči, učiteli atd., pomáhají dětem se zkoncentrovat a soustředit se.
Co byste rodičům doporučila?
Mluvte s dětmi, zpívejte s dětmi, čtěte pohádky, příběhy, od útlého věku si můžete říkat, jak dělají zvířátka, příp. jiné zvuky z okolí. Sledujte, zda se jazyk v ústech dostatečně hýbe, obzvláště nahoru na horní patro, případně to procvičujte.
Prospěšné je také fyzické cvičení jako je lezení, skákání, běhání. To je základem zdravého vývoje. Protože je důležitá i jemná motorika ruky, je dobré s dětmi stavět drobné stavebnice, stříhat, kreslit.
A nezapomeňte na správné držení tužky. Než jde dítě do školy, mělo by vědět, kterou rukou bude psát. Ve škole již na nějaké delší úpravy není čas, nastávají jiné náročné činnosti. V pedagogicko-psychologické poradně by měli zjistit, která ruka je pro psaní dominantní.
Pro logopedické procvičování si můžete stáhnout naše Obrázky a klikyháky kocourka Mourka.