Přechod mezi prázdninovým režimem a školním režimem je často oboustranně náročný. U nás doma to například znamená, že matka testuje svou koncentraci při počítání a popisování náhradního oblečení a otec se zase snaží nezapomenout nastavit budík na sedmou ráno. A syn… ten zase všechno pozorně sleduje a kontroluje, protože rodiče jsou živočichové chybující a zapomnětliví a on by se nerad před spolužáky ztrapnil.
Nástup do škol(k)y? Roztržitost.
Koncentrace je schopnost zaměřit pozornost na konkrétní úkol i přes rušivé vlivy. Pozornost je vlastnost, kterou mozek umí použít automaticky. Na rozdíl od koncentrace – tu je třeba cvičit. Zvlášť u dětí, které přichází do škol nebo školek. Tím, že je dítě zahlcené novými povinnostmi a novým řádem, často dochází k roztěkanosti a roztržitosti, kterou ale můžeme ovlivnit. Jak na to?
Mně se nechce…
Je důležité pomoct dítěti pochopit, že existují v životě úkoly, které nejsou jen zábavné. Jsou třeba nudné nebo nezajímavé. A i tyto úkoly je potřeba dokončit – rodiče také musejí chodit do práce, která je vždy nebaví. Odměnou pak ale bude více času na úkoly, které zábavné jsou. Proto se nenechte odradit a buďte důslední. I takový úklid rozsypaných destiček stavebnice Kapla může být úkolem, který dítě zabaví a pomůže mu od roztržitosti.
Moc velký úkol? Udělejte z něj několik menších.
I my rodiče občas zažíváme situace, kdy máme před sebou tolik práce, že ani nevíme, kde začít a všechno nám přerůstá přes hlavu. Tento pocit mohou mít i děti. Zkuste rozdělit větší úkoly na několik menších a chválit za splnění každého dílčího cíle.
Nechte dítě, aby si stanovilo svůj cíl
Velkou motivací je, když necháte dítě vymyslet cíl, kterého je třeba dosáhnout. Zároveň společně vymyslete i odměnu po jeho dosažení. Dítě se tak bude učit samostatnosti ve zvládání povinností a bude to podporovat jeho sebevědomí.Zkuste třeba balancující kaktus od Plantoys, kdy odměnou dítěti za úsilí spojené se stavěním a trpělivostí je i krásný doplněk do pokojíčku
Za pět minut si půjdeš dělat úkol…
Naučte se upozorňovat na změnu činnosti. Pozornost dítěte nelze přepínat z vteřiny na vteřinu. Pokud si dítě hraje a následně si má jít udělat úkol, upozorněte ho na to s dostatečným časovým předstihem, aby dokázalo rozdělanou činnost dokončit a připravit se na změnu. Ať už je to plnění úkolů do školy, nebo pokyn, aby se šlo večer umýt.
Naučte se vidět i malé zlepšení!
I když se vám dítě zdá občas stále nepozorné a ke zlepšení dochází jen po malých krůčcích, naučte se je vidět. Z pohledu dítěte může jít o velký krok, i když se to dospělému ještě nezdá.
Stejně jako u dospělých, je i u dětí míra koncentrace ovlivněná únavou, hladem nebo momentální náladou. Nepanikařte proto, když dítě nechá ve škole čepici a po návratu domů ani nebude vědět, co měli k obědu a jaký úkol si má udělat. Běžte spolu v tu chvíli raději ven, dokud ještě nejsou hřiště mokrá od podzimního deště! Na trénování trpělivosti skládáním puzzlí, houpáním se na houpacím prkně, skládáním Kaleidographu nebo sestavováním Zolo příšerek budete mít spoustu času, až začně pršet a sněžit.