.png){kind=logo}
MUDr. Martina frantová, pediatrička
Mladá lékařka považuje za základ své práce vzájemnou důvěru mezi lékařem a rodiči. Za to, že někdo věří různým mýtům typu, že očkování spouští autismus nikoho neodsuzuje. „Úkolem doktora je vysvětlovat a mít v ruce argumenty,“ vysvětluje svůj postoj.
Kdy jako pediatr poznáte, že má dítě náběh na poruchu autistického spektra nebo ADHD?
Součástí preventivní prohlídky v 18 měsících je vyplnění screeningového dotazníku M-CHAT. Dotazuje se na porozumění, řeč, chůzi a sociální interakce dítěte. Když v něm nacházíme chybné odpovědi, dotazník s rodiči opakujeme s odstupem 6 měsíců. Případně je pediatr rovnou pošle na psychologické vyšetření.
Přichází znepokojení rodiče i před touto preventivní prohlídkou?
Někdy ano. Informovanost o příznacích je dnes už poměrně vysoká a rodiče mají podezření na poruchu autistického spektra kvůli zvýšené agresi dítěte, opožděnému nástupu řeči, potížím se zvýšenou citlivostí na vnější vjemy, potížím se sociálním začleňováním.
Přichází i s podezřením na ADHD?
U ADHD se jedná většinou až o školní děti, když se objevují potíže s učením a koncentrací. Novinkou je, že už se chodí zeptat, jestli nemají ADHD i starší děti. Protože se o těchto diagnózách víc a víc mluví a už se za ně lidé tolik nestydí jako v minulosti, starší děti si dokážou samy určit, že se špatně koncentrují, jsou chaotické a roztržité.
Jako pediatrička ale připomínám, že nikdy nejde o jeden izolovaný symptom, ale celkový stav a potíže, které dítě má.
Jeden z docela často šířených mýtů odpůrců očkování zní, že je pro dítě nebezpečné, může způsobit autismus.
Spojení očkování s autismem dosud nebylo potvrzené. Naopak, bylo opakovaně vyvráceno.
Kde se tato „pověra“ vzala?
Mýtus se začal šířit díky studii z roku 1998, kterou vypracoval Dr. Wakefield. Studie byla po vyhodnocení jejích metod stažená a její výsledky nebyly uznány jako relevantní, ale stejně začala žít svým životem.
Co bylo v té studii?
Ve studii odborníci sledovali spojení vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) a potížím se střevy s následným vznikem poruchy autistického spektra (PAS). Co už se mezi laiky nedostalo je, že nebyly dodrženy standardní zásady relevantní studie. To znamená, že se sledovala malá skupina dětí, pouhých 12. Výsledky mohly být ovlivněné později zjištěným finančním konfliktem zájmu tvůrce studie. Také chyběla kontrolní skupina dětí, které nebyly MMR očkovány. I přes všechny tyto nesrovnalosti ji lidé začali brát vážně. Vyvolala velké znepokojení po celém světě a i když její závěry už jiní odborníci vyvrátili, část lidí se jí nechce vzdát.
Takže vakcína MMR autismus způsobit nemůže?
Spojení PAS s MMR vakcínou podporuje i zdánlivě nápadný časový faktor, kdy vakcínu podáváme mezi 13.-18. měsícem života. To je stejný čas, kdy začnou být symptomy PAS rodičům více viditelné. Momentálně existuje velké množství studií s miliony dětí, které spojení PAS a MMR vyvrací. Mimo jiné i studie, kde se hodnotí videa pořízená rodiči před MMR vakcinací a před datem, kdy rodiče udávají první symptomy PAS. V těchto videích dokázali specialisté, bez toho, aby věděli, jestli se jedná o dítě s PAS anebo ne určit, jestli dítě tuto diagnózu má dokonce i z videí, kdy je dítěti 1 rok.
Co tedy poruchu autistického spektra spouští?
Dnes je nejpravděpodobnějším důvodem PAS genetický přenos.
Rodiče chodí k pediatrovi často s informacemi, které si přečetli na Google nebo jim je jiní rodiče poradili na sociálních sítích. Jak je přesvědčujete, že je pediatr přece jen erudovanější než „MuDr. Google“ nebo „Franta z Facebooku“?
Důležitou součástí mé práce v ordinaci je srozumitelné předání informací rodičům.
Snažím se pracovat podle nejnovějších poznatků a prokázaných postupů. Sebe a rodiče dítěte vnímám jako partnery v péči o dítě. Snažím se přijít na způsob, který vyhovuje oběma stranám a na prvním místě hájí zájmy dítěte. Práce pediatra jako i většiny lékařů je totiž zcela zásadně založená na důvěře.
Takže „konzultace na sítích“ nezavrhujete?
Konzultaci na sítích ve většině případů nedoporučuji, ale pokud tam rodiče na nějaké informace narazí, ráda je s nimi prodiskutuji. Určitě se někdy najde i informace, o které nevím. Pokud se jedná o hoaxy a nepravdivé informace, dovysvětlím, co je nesmysl. Když mi přesto rodiče z nějakého důvodu nevěří a i přes mé vysvětlení si stojí za informacemi z jiného zdroje je nejlepší se zamyslet nad změnou lékaře, u kterého chtějí mít své dítě zaregistrované.
Jednu dobu „frčel“ názor, že dítěti stačí pozornost tři hodiny denně, zato intenzivní.
Pozornost, kterou dítě od maminky, táty nebo jiného pečovatele vyžaduje, se liší podle věku.
Důležitá je aktivní nepřerušovaná pozornost. Tedy když s dítětem jsme, tak se nenecháme rozptylovat mobilem, televizí a snažíme se být s dítětem v daném okamžiku.
U kojenců do času intenzivního prožívání počítáme i dennodenní povinnosti jako koupání, krmení a jinou péči. Tři rodiny tedy rozhodně nestačí. Jak dítě dospívá, vyžaduje a profituje z aktivní pozornosti i menšího množství času. Školkové dítě vyžaduje aspoň 2 hodiny, školní asi 1 hodinu a dítě v pubertě 30-60 minut denně.
Tak málo?
Mluvíme o minimu a bavíme se o zdravých dětech. Je nutné si uvědomit, že krom kojenců, do aktivní pozornosti nepočítáme běžné povinnosti kolem dítěte ani čas, kdy „jen tak“ vedle sebe jsme. Jde např. o 50-minutový rozhovor s 15-letým dítětem za jeden den. Kromě samotného času, je důležitý i emoční vztah, který rodič anebo pečovatel s dítětem má. Kde citová vazba chybí, tam množství času nemusí mít předpokládaný efekt.
Máte otázku k produktům nebo si něčím nejste jistí? Rádi vám poradíme – otázky posílejte na mail obchod@kidtown.cz nebo volejte na 737 936 053. Jsme tu pro vás! A pokud vás tenhle příspěvek zaujal, můžete se přihlásit k odběru našeho newsletteru. Už vám nic neuteče!
Kdo je MUDr. Martina Frantová?
MUDr. Martina Frantová je dětská lékařka působící na novorozeneckém oddělení s JIRP v pražské Fakultní nemocnici v Motole. Specializuje se na péči o děti v perinatální zátěži a je aktivní i v oblasti sociálních sítí a neziskových projektů. Vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích a má atestaci z dětského lékařství. Kromě klinické praxe se věnovala také překladům odborných textů a publikovala články z oblasti neonatologie.
Více se můžete dočíst zde.