Prázdniny jsou od toho, aby si děti odpočinuly a nabraly síly na další školní rok. Možná to zní po několika měsíci s dětmi doma legračně, i tak to ale platí. Pro tisíce dětí to navíc bude první školní rok a my vám přinášíme tipy, jak na něj budoucí prvňáčky během prázdnin připravit nenásilnou formou. Toto procvičování je velmi vhodné i pro starší školkové děti. Ty správné tipy poradí Jana Vyhlídalová, majitelka kidtown.cz a odbornice na pomůcky pro správný rozvoj dětí.
Jano, je vůbec důležité se během prázdnin na školu připravovat? Není lepší nechat dětem úplné volno?
Rozhodně si nemyslím, že by měli rodiče své děti nutit ke každodennímu sezení u učení a snažit se je naučit číst a psát, aby měly takzvaně náskok. To opravdu nedoporučuji. Nicméně do září zbývá ještě dost týdnů a během nich můžeme naše děti rozvíjet. Je důležité si čas během dne rozdělit a střídat fyzické aktivity s těmi psychickými. Když dítě dovádí 2 hodiny ve vodě, může si pak klidně na 30 minut odpočinout na dece a zaměstnat u toho svoji hlavu.
Co bychom tedy měli s dětmi procvičovat, na co se zaměřit?
Než nám prvnáčci nastoupí do školy, měli by znát svoje jméno i příjmení, kdy se narodili a kde bydlí. Měli by poznat první a poslední hlásku ve slovech, vytleskat slabiky, umět barvy a číslice do 6, znát základní geometrické tvary. Měli by už také mít správný úchop tužky, stříhat nůžkami nebo třeba zazpívat svoji oblíbenou písničku nebo říct básničku.
Když se na to podíváme trochu odborně, můžeme dovednosti rozdělit do pěti oblastí. Je to oblast motorická, zraková, sluchová, poznávací a sociální. V těchto pěti oblastech by se měly děti s naší pomocí rozvíjet.
Můžeš nám dát konkrétní tipy na jednotlivé oblasti rozvoje?
Začala bych motorikou, což je souhrn pohybových předpokladů člověka. Na motoriku je napojená i řeč a vzájemně se ovlivňují. Proto je tak důležité motoriku u dětí procvičovat a rozvíjet. Motoriku můžeme rozdělit na hrubou, což je hybnost celého těla, děti umí udělat dřep předklonit se, chodit po špičkách, plazit se, skákat snožmo atp. a jemnou, která se týká hybnosti ruky, ale i svalů v obličeji, děti se dovedou zamračit, usmát, nafouknout tváře, navlékat korálky, zatloukat, šroubovat atp. Dále ji rozdělujeme na grafomotoriku, která se zaměřuje na uvolnění ruky, to je důležité pro budoucí psaní. Zde je zásadní právě správný úchop tužky a postavení celé ruky během psaní nebo kreslení. Další částí motoriky je senzomotorika, tedy spojení vnímání s pohybem. Například dítě dovede tlesknout na dané slovo při poslechu písničky nebo umí provlékat provázek podle vzoru. Poslední je motorická koordinace a to například znamená, že umí dítě napodobit pomocí prstů ruky stříhání nůžkami anebo dokáže roztáhnout prsty na obou rukách zároveň.
Jak tedy správně motoriku procvičovat? Najdeme na trhu nějaké speciální pomůcky?
Na procvičování motoriky u dětí existuje hodně pomůcek, například firma Guide Craft nabízí široký výběr hraček, které přirozeně rozvíjí motoriku u dětí. Mohu také doporučit logopedické listy Obrázky a klikyháky kocourka Mourka, které si můžete zdarma stáhnout na webu.
A co, v pořadí druhá zmiňovaná, zraková oblast?
Zrak je pro člověka nejdůležitější smysl, až 80 % všech informací vnímáme právě zrakem, proto tuto oblast nesmíme rozhodně podceňovat. Pokud o zrakové orientaci uvažujeme v souvislosti s připraveností na školní vzdělávání, můžeme ji rozdělit opět do několika částí. Orientace na ploše a v prostoru – děti musí umět rozlišit pojmy jako nahoře, dole, vpředu, vzadu, uprostřed atd. Dále umět určit vzdálenost, blízko, daleko, nejblíže a nejdál. Děti se také musí umět orientovat ve svém prostředí (domov, školka, ulice, kde bydlíme). Je vhodné procvičovat také zrakovou paměť, což znamená učit děti, aby uměly nakreslit jednoduchý obrázek podle předlohy nebo si zapamatovaly předměty či obrázky a uměli je následně vyjmenovat a také určit jejich polohu. Děti musí umět ovládat tzv. levo-pravý pohyb očí, to je, že udrží směr pohybu očí zleva doprava, shora dolů. Důležitá je i zraková analýza a syntéza, kdy dítě umí složit obrázek z částí (puzzle)nebo postavit stavebnici podle své fantazie. Pomocí zraku rozlišujeme také podobné a stranově obrácené tvary nebo velikosti a barvy. Děti musí například hledat mezi obrázky jeden, který se odlišuje, nebo rozlišit který z obrázků je stranově obrácený. Existují i různé hry, kdy se například třídí tvary a barvy.
Prošly jsme jemnou i hrubou motoriku, zrakovou oblast a před námi je teď oblast sluchová. Jak můžeme rozvíjet právě tuto oblast a jakými pomůckami?
Samozřejmě i sluch je pro nás důležitým smyslem a tak je potřeba rozvíjet i sluchovou oblast. Děti v první třídě by měly zvládnout naslouchat a vnímat zvuky. Umět říct, které jsou jim příjemné a které ne, umět rozpoznat základní zvuky které slyšíme doma, v přírodě, ve městě apod. Je dobré dětem vyprávět, číst nebo zpívat a děti by měly poznat oblíbené písničky podle melodie. Sluchová orientace znamená, že umíme určit zdroj zvuku a směr pohybu, případně přibližnou vzdálenost. Při správném sluchovém rozlišování budoucí prvňáček pozná, zda je dvojice slov nebo slabik shodná například rok-krok, duben-buben.
Existuje i sluchová analýza a syntéza, a přestože to zní možná složitě, je to jednoduchý princip, kdy děti umí rozložit slova na slabiky, umí určit počet slabik a poznají jednotlivé hlásky ve slově na začátku a na konci.
Sluchovou paměť zase procvičujeme tím, že si zapamatujeme třeba delší větu nebo kratší básničku, případně řadu nesouvisejících slov (4 až 6). Zábavnější na procvičování jistě bude vnímání a reprodukce rytmu a rýmu. To znamená, že pozná, zda se dvě slova rýmují, umí napodobit rytmus, který vytleskáme nebo vyťukáme a umí rytmizovat básničku, písničku a pořekadlo.
I na podporu sluchové oblasti existuje celá řada hraček, můžeme použít i hudební nástroje nebo můžete procvičovat například s dřevěnými zvukovými kostkami.
Zmiňovala si také kognitivní oblast. Co si máme vlastně pod názvem kognitivní oblast představit?
Jedná se o tak zvanou poznávací oblast. Kognitivní funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky. Díky těmto funkcím vnímá člověk sám sebe, reaguje na vnější podněty, zvládá úkoly. Člověk se umí přizpůsobovat neustále se měnícím podmínkám okolního prostředí. Kromě paměti tyto poznávací funkce mají vliv i na soustředění, pozornost, schopnost pochopení, řečové funkce, rychlost myšlení.
Co by tedy měly zvládat naše děti?
Jde především o to, aby uměly ovládat analyticko-syntetickou činnost, tedy rozložení celku na jednotlivé části a naopak. Měly by umět určit společný význam či nadřazené pojmy. Důležité je také pojmenovávaní, protiklady a souvislosti - malý/velký, hodně/málo, největší/nejmenší. Měly by se umět orientovat v čase a měly by vědět, co dělají například ráno, co v poledne a co večer, ale také na jaře, v zimě apod. Je dobré u nich podporovat zdravý logický úsudek, aby věděly, co mají dělat, když mají žízeň, něco je bolí nebo něco rozbijí.
Na co během přípravy nesmíme určitě zapomínat?
Důležitá je i podpora koncentrace a soustředění. Děti by měly souvisle vydržet u činnosti (i když je třeba nebaví) 10 až 15 minut. Součástí rozvoje této oblasti jsou i základní vědomosti. Znamená to, že by děti měly vědět, kde bydlí, jak jsou staré, kdo s nimi žije v domácnosti a jak se jeho nejbližší lidé jmenují. Měly by umět počítat do 6. Důležité je i rozumění a pochopení řeči, takže by měly umět reagovat správně na pokyny dospělého, umět vyprávět jednodušší příběh, používat rozvité věty.
Protože jsou všechny oblasti propojeny a souvisí spolu, můžeme kognitivní funkce také procvičovat pomocí logopedických listů Obrázky a klikyháky kocourka Mourka, případně existuje i hra, kde jsou dřevěné figurky povolání.
Tato hra je skvělá na rozvoj fantazie a popisování věcí a situací. Další skvělou volbou je také Magnetická stavebnice malý stavitel - emoce, která se zaměřuje na porozumění emocím. Tváře postaviček zde vyjadřují šest různých emocí - štěstí, smutek, zlost, překvapení, vyděšení a zmatek.
A co sociální oblast?
Poslední oblastí, o které jsme se ještě nebavily, je oblast sociální. V této oblasti jde o to, aby děti byly co nejvíce samostatné, dokázaly se obsloužit a fungovat ve skupině. V praxi to znamená, že se umí samy najíst, udržovat pořádek, umýt se, učesat a vyčistit si zuby. Umí se také samy obléct, zapnout si knoflíčky, zavázat tkaničky. Umí vyjádřit svůj názor, souhlas, ale i nesouhlas. Měly by zvládat základní pravidla slušného chování, umět pozdravit, poprosit, poděkovat. Děti by neměly mít problém odpoutat se od rodiny a přespat u babičky nebo zůstat ve školce. K sociálním dovednostem také patří zvládnutí běžných praktických dovedností jako například, že se děti dokáží postarat o domácího mazlíčka, umí obstarat drobný nákup v obchodě, umí telefonovat. Nedělá jim problém spolupracovat se a zapojit do skupiny, dodržovat dohodnutá pravidla. Těžké, ale důležité je zvládání emocí tak, aby děti nereagovaly křikem nebo pláčem, pokud se nesplní jejich přání. Děti také například učíme udržovat oční kontakt během hovoru s jinou osobou. Je potřeba, aby se dokázaly podřídit autoritě, ať už se jedná o rodiče nebo učitele.
Jak můžeme tuto oblast vhodně posilovat?
V této oblasti tedy jde o každodenní fungování doma, ale i mimo domov tak, aby to děti i jejich okolí zvládalo v pohodě. Sociální dovednosti nejlépe procvičujeme praxí a tím, že dětem přenecháváme částečnou zodpovědnost za jejich věci a podporujeme je, pokud projeví zájem zkoušet nové věci (například jít do obchodu nakoupit).
Co bys dětem i jejich rodičům na zbytek prázdnin popřála?
Hlavně ať si je užijí ve zdraví a ať mohou co nejvíce času trávit společně. Samozřejmě jim také přeji, ať si užijí sluníčko, koupání, výlety a vše, co k prázdninám patří.