Rozhovor: Rodiče dětí s ADHD se musí obrnit trpělivostí, důsledností a velkou schopností sebeovládání

Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou, který většina z nás zná pod zkratkou ADHD, se projevuje narušenou pozorností, hyperaktivitou a impulzivitou. Přirozeně si ho spojíme s dětmi, ovšem mohou jím trpět i dospělí. Častěji se vyskytuje u chlapců. Důležité je tuto diagnózu odhalit co nejdříve a a nehroutit se. Děti to sice budou mít v životě složitější, ale existují odborné metody, jak s nimi pracovat. O poruše pozornosti s hyperaktivitou a tom, jak se projevuje, jak dětem komplikuje každodenní život a jak jim pomoci, jsme si povídali s psycholožkou a speciální pedagožkou PhDr. Evou Šimotovou, PhD.

Co je to ADHD a jak se projevuje? 

Jedná se o neurovývojovou poruchu, která se častěji vyskytuje u chlapců. Diagnóza je typická několika projevy. Jednak je to narušená pozornost, tedy snížená schopnost zaměřit pozornost, roztěkanost. Dále je to hyperaktivita, motoricky neklidné dítě, které je neustále v pohybu, vrtí se, běhá, skáče, poklepává tužkou, houpe nohama. A také impulzivita, to znamená, že děcko rychleji jedná než myslí, nedomýšlí v tu chvíli následky svého jednání, vykřikuje. Obdobou je diagnóza ADD, tedy porucha pozornosti, kde není přítomno hyperaktivní jednání. 

Jsou příčinou ADHD důvody vnější, např. problematický porod? Může mít vliv genetika?

Mezi příčiny patří narušený prenatální vývoj, např. životospráva matky během těhotenství - alkohol, drogy, nikotin, stres, infekce nebo komplikace při porodu, předčasný porod, hypoxie plodu, klešťový porod, kříšení novorozence. Roli ale také sehrává dědičnost, kdy rizikovým vlivem může být rodič s toutéž poruchou. V některých případech se příčiny zcela neodhalí.

Mohou mít ADHD i sourozenci?

V rodině se může objevit pouze jedno dítě se syndromem ADHD, nebo naopak tato porucha může být zjevná i u více sourozenců. Vždy záleží na etiologii, tedy např. na rizikovém chování matky v průběhu těhotenství, na sklonech k odchylkám ve vývoji, na vlivu dědičnosti apod.

Jak se porucha pozornosti projevuje? Kdy lze prvně poznat, že máme dítě s ADHD? 

ADHD se projevuje kombinací narušené pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Děti jsou nápadně živé, mají potřebu být neustále v pohybu, obtížně regulují své chování a emoce, mají sníženou frustrační toleranci a psychickou odolnost, potíže s plánováním a organizací, nedokáží kolem sebe udržet pořádek, odložit své potřeby, jsou snadno rozptýlitelné atd. U některých jedinců jsou projevy patrné už v kojeneckém věku. Často se vyskytuje nepravidelný biorytmus, obtíže se spánkem, s jídlem, rozmrzelost, plačtivost. 

 

Klíčový však často bývá předškolní věk, příp. mladší věk. S nástupem do mateřské nebo základní školy a s nároky, které to s sebou nese, se může ve větší míře projevit neschopnost soustředit se, dokončovat práci, udržet pořádek ve věcech, regulovat své chování apod. Děti jsou oproti vrstevníkům neklidnější, zbrklejší, zapomínají, mívají potíže s dodržováním pravidel a začleněním do kolektivu. Přestože porucha nepostihuje inteligenci, děti kvůli ní často nejsou schopné využít svůj potenciál a potýkají se se školní neúspěšností. 

Je potřeba stanovit diagnózu?

Stanovení diagnózy, které spadá do kompetence dětského psychiatra, může být přínosné jednak pro rodiče, jimž to přinese odpovědi na otázky týkající se odlišného chování a reakcí jejich potomka, jednak pro školu. Tam je pak možné zařadit takového žáka do systému podpůrných opatření a stanovit míru podpory, která mu umožní vzdělávat se s ohledem na své možnosti a schopnosti.

Jak takovému dítěti pomoci a jak ho vychovávat? Co dělat jinak, na co klást důraz?

Potvrzení diagnózy ADHD je pro některé rodiče náročná situace, hledají viníka, obviňují se, případně celou věc popírají. Některým se naopak uleví, protože se jim dostane vysvětlení a nejsou konfrontováni s rodičovským selháním. V každém případě klade výchova dítěte s ADHD na rodiče zvýšené nároky. Vyžaduje trpělivost, důslednost a velkou schopnost sebeovládání. Důraz by měl být kladen na pravidelnost a rituály, které pomáhají regulovat chování. Vhodné je také stanovit jasný a srozumitelný systém pravidel chování a dbát na jeho dodržování, případně si domluvit i systém odměn a trestů. Ten by měl platit nejen pro dítě, ale i pro rodiče a sourozence. 

Důležité je uvědomit si, že mnoho projevů chování nedokáže dítě ovládnout vůlí, nedělá je naschvál a proto, aby nás naštvalo. Za tyto projevy je potřebné ho netrestat, přestože budeme upozorňovat na jejich nevhodnost. Žádoucí je v takových situacích emoční opora s připomenutím pravidel a nastavených hranic Např. Já vím, že je pro tebe těžké se ovládnout, ale tohle se nedělá, příště bys měl zkusit reagovat jinak. 

Správnou cestou rozhodně není omlouvat nevhodné chování dítěte jeho poruchou. I děti s ADHD by si měly osvojit pravidla slušného chování a normy dané společnosti a měly by se snažit regulovat svoje chování. Ve výchovném přístupu hraje velkou roli laskavá důslednost, snaha rodiče ovládat vlastní emoce, aby vnitřní napětí, které je u dítěte neustále přítomné, nestupňoval. Nezbytnou podmínkou je bezpodmínečné přijetí takového dítěte. Děti s diagnózou ADHD si velice často své obtíže uvědomují a trpí jimi. Zároveň se potýkají s tím, že mnohé z nich nejsou schopny ovlivnit, jsou tím frustrovány a často se dostávají do velkého psychického vypětí.

 

Může ADHD s věkem zmizet, zmírnit se, srovnat se nebo je to napořád? Jak na tom bude dítě v dospělosti?

Diagnóza ADHD přetrvává v mnoha případech i do dospělosti, její projevy se však v důsledku vývoje a zrání nervové soustavy mění. S přibývajícím věkem ubývá motorického neklidu a impulzivního jednání, roli sehrává i vyšší schopnost regulace chování a naučené mechanismy, kterými se tyto obtíže kompenzují. 

V pubertě se naopak mohou přidávat potíže se sebepojetím, nebo depresivní projevy vázané na komplikované vrstevnické vztahy. Jedinci s touto poruchou mají také sklony k rizikovému chování, ke zneužívání návykových látek, vyhledávají adrenalinové zážitky apod. V dospělosti v mnoha případech ADHD přetrvává v podobě snížené schopnosti organizace a plánování, obtížemi s dokončováním práce, zbrklostí v reakcích, zapomínání, v důsledku toho se pak v zaměstnání může objevovat větší chybovost.

Jaké existují metody práce s dětmi s diagnózou ADHD?

Mnoho lidí je přesvědčených o tom, že děti s ADHD mají více energie. Je to ale mylná domněnka. Energie mají stejně jako ostatní, pouze ji neumí usměrňovat. Kvůli tomu se častěji psychicky i fyzicky vyčerpají. Nejsou pro ně tedy vhodné činnosti dlouhodobě zatěžující pozornost a nervovou soustavu. Např. domácí příprava do školy by se měla odehrávat v kratších úsecích s častějším opakováním a možností odpočinku. Nedoporučuje se ji nechávat na pozdější večerní hodiny, kdy už je dítě celodenní zátěží vyčerpané. Zájmové kroužky je rovněž potřebné volit tak, aby soustavně nezatěžovaly pozornost dítěte, jako např. intenzivní sportovní tréninky, jazykové kroužky, hra na nástroj v ZUŠ apod. Přínosnější je vybírat takové, kde má dítě možnost relaxace a uvolnění. Ke zmírnění potíží mohou napomoci různé formy terapie, biofeedback atd.

Bývají s ADHD spojeny další DYS?

K diagnóze ADHD se často přidružují specifické poruchy učení jako dyslexie, dysortografie atd. Tím je ještě více ohrožena školní úspěšnost, a tak vzniká negativní postoj dítěte ke škole a ke vzdělání obecně, snižuje se jeho sebevědomí a důvěra ve vlastní schopnosti. Dříve se všechny tyto poruchy označovaly souhrnným termínem lehká mozková dysfunkce (LMD).

Máte zkušenost s hračkami a pomůckami, které mohou dětem s ADHD pomoci?

Žákům s ADHD mohou pomoci hračky a pomůcky, které vedou jejich pozornost, mírní projevy hyperaktivity. V prvním případě se může jednat v rozumné míře a tak, aby to naopak dítě nerozptylovalo, o různé organizéry, zvýrazňovače, záložky pro lepší orientaci v textu apod. V druhém případě je vhodné využívat balanční míče, balanční židle, kousátka atd. Vzhledem k tomu, že dítě není mnohdy schopné ovládnout svou hyperaktivitu, stojí ho to tolik úsilí a energie, že nedokáže vnímat své okolí, tyto pomůcky mu umožňují setrvávat v motorickém neklidu, aniž by rušilo ostatní. Napomáhají ventilovat napětí, kterému je dítě vystaveno.

Hračky a pomůcky vhodné pro děti se specifickými poruchami jako je například ADHD najdete u nás na webu v kategorii Hračky a pomůcky pro děti se speciálními potřebami.

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.